Chrostíci

Ryby žijící v tekoucích i stojatých vodách moc dobře vědí, jak chrostík vypadá a některé i jak chutná. Tvoří důležitou složku jejich potravy a je pro ně vyhledávanou pochoutkou. To ví i rybáři a tak larvy chrostíků napichují na háček, aby přelstili i opatrné ryby, které netuší v nastražené larvě zradu.

I pro milovníky lovu na umělou mušku je chrostík magickým živočichem a snaží se u svěráčku navázat mušky, které by napodobovaly vývojová stádia i samotné dospělce. Čím věrnější napodobenina tím větší šance na úspěch. Alespoň částečné informace o životě chrostíků mohou pomoci začínajícím adeptům rybaření pochopit co se vlastně ve vodě a i kolem nich děje. Když pak tyto informace dokážou využít, může jim to napomoci k úspěchu.

S chrostíky se můžeme setkat skoro na celém světě. Jen v místech s věčným ledem se jim nedaří. Kolik druhů žije na naší planetě, nikdo přesně neví. Odhaduje se počet kolem 8-10 tisíc. Jen kolem našich vod odhadem 250 druhů. Některé zdroje uvádějí, že v Evropě žije přes 300 druhů. Chrostíci se tak řadí mezi nejbohatší řád vodního hmyzu. Je i několik druhů, které k rozmnožení nepotřebují vodní prostředí. To jsou ale jen výjimky. A co to tedy vlastně chrostík je?

Chrostíci: (Trichoptera) Jde o křídlatý hmyz, s kterým se převážně potkáme kolem vodních ploch. Slouží jako indikátor čistoty vody a tak tam kde jsou vody znečištěné, se s chrostíky nesetkáme. Jelikož je spousta druhů a rozeznat jednotlivé od sebe je pro nás obyčejné rybáře velice složité, pokusím se popsat tento druh všeobecně. S dospělci, kteří jsou označováni jako (imago) se můžeme setkat od jarních měsíců až do konce roku. Početné líhnutí však probíhá v teplém období, kdy aktivita létání imag je převážně v nočních hodinách a tak večerní a ranní rybaření je v této době pro mnohé rybáře nezapomenutelným zážitkem. Při teplotě pod deset stupňů aktivita létání ustává. Mírný déšť však chrostíkům nevadí. Jako jediný zástupce hmyzu létá i za deštivého počasí. Některé druhy mají zkrácená křídla a nejsou schopny letu. S těmi se můžeme setkat na travních porostech kolem břehů. Po páření samičky kladou vajíčka do vodního prostředí. Způsoby se mohou lišit. Jedním způsobem je, že samičky přichytávají vajíčka na podloží ve vodním prostředí, nebo kladou vajíčka obalená v rosolovité hmotě chránící vajíčko před vysycháním do vodního prostředí. Kladení však probíhá mimo vodu. Některé druhy kladou vajíčka na rostliny nad vodou, aby čerstvě vylíhlé larvy se dostaly co nejrychleji do vodního prostředí. Po 2-3 týdnech v závislosti na teplotě vody se z vajíčka stává larva. U některých druhů se larvám vytvářejí žábry, které používají k dýchání. Některé druhy však dýchají povrchem celého těla. Během svého života se larva několikrát svléká. Larvy, které mají válcovitý tvar těla, začínají svůj život stavbou schránky. Jsou býložravé, nebo loví plankton či larvy jiného hmyzu. Jen několik druhů se zploštělým tělem si schránku nestaví, nebo jen v posledním stádiu vývoje. Tyto larvy se označují jako „dravé“. Splétají pomocí vláken ze snovacích žláz sítě, nebo trychtýřovité vrše, do kterých loví drobné živočichy. Ke stavbě schránky používají larvy chrostíků zrnka písku, drobné kamínky, ulity měkkýšů, malá dřívka, kousky kůry, části rostlin, které slepují pomocí výměšku ze snovacích žláz. Ve stojatých vodách převládají schránky rostlinného původu, v tekoucích chrostíci používají většinou z kamínků. Larvy mají malé oči, krátká tykadla a kousací ústrojí. Hruď má tužší strukturu a jsou na ní kratší nohy, pomocí kterých se larva může pohybovat. Zbylá část je měkká a na bocích jsou umístěné žábry. Na prvním článku má výrůstky, pomocí kterých se larva přidržuje ve schránce. V nebezpečí se larva zatáhne do své schránky. Před koncem svého vývojového stádia larva přichytí svojí schránku v úkrytu pod kameny, nebo mezi rostlinstvem k podkladu a uzavře ji propustným víčkem. Po 2-4 týdnech se mění v kuklu, která opouští schránku a vylézá na břeh, kde po oschnutí se líhne imago, tedy dospělý jedinec. Den tráví chrostíci ukrytí ve vegetaci, i když některé druhy jsou aktivní i během dne. Typickým znakem chrostíků jsou střechovitě složená křídla pokrytá jemnými chloupky a dlouhá nitkovitá tykadla. Pro určování druhů je důležitá délka tykadel v poměru k předním křídlům. Má dva páry křídel, s kterými při letu pohybuje současně. Přední křídla bývají tmavší než zadní. Křídla jsou delší než tělo. Jsou žilkované. Má tři páry nohou. Na předních holeních má dvě, na prostředních a zadních po čtyřech ostruhách. Dospělci mají zakrnělá kusadla. Během krátkého života mohou jenom sát rostlinné šťávy a vodu. Délka těla je různá podle druhu. Můžeme se setkat s chrostíky od 1-4cm. Některé druhy dosahují jen několika milimetrů. Rozpětí křídel může dosáhnout až 6cm. Snažil jsem se popsat celý cyklus proměny dokonalé, která u chrostíků probíhá a je pro tento druh hmyzu typickým znakem.

Chrostíci tvoří velkou část biomasy tekoucích vod a jsou ve všech stádiích důležitou složkou potravy ryb. Jsou ale i nedílnou složkou potravy pro netopýry, kteří využívají jejich noční aktivitu a v době dešťů jsou hlavní potravou i pro zpěvné ptactvo. Larvy chrostíků jsou ideální nástrahou při lovu ryb. Získat potřebné množství larev znamená ohnout záda, namočit ruce a v tekoucí vodě si larvy nasbírat. Nejsou všude, je třeba hledat, ale pokud na ně narazíte, máte během několika minut dostatečnou zásobu na několik pěkných hodin u vody. Dostat larvu ze schránky ven není jednoduché. Schránka se dá s opatrností oloupat nehty, ale stačí podržet schránku na vzduchu otvorem vzhůru za její uzavřený konec a larva během chvíle se bude snažit dostat do bezpečí a vyleze ze schránky skoro celá. Je až k nevíře jak se dokáže natáhnout, aby dosáhla na vaše prsty. Když se jí to nedaří, nezbývá jí než uvolnit uchycení na prvním článku tělíčka a schránku opustit a to je chvíle pro vás. Komu se nechce čekat, musí loupat, nebo si larvy připravit den předem. Na vzduchu vydrží poměrně dlouho. Ve vodě je jim ale mnohem lépe.

K tomu aby rybář pochopil co se ve vodě děje a po čem vlastně šlape při brození pstruhovou říčkou snad budou tyto řádky stačit. Cizím výrazům a slovům jsem se snažil vyhnout. Doufám, že ti kteří je používají v mluvě a vyžadují je při zkoušení, mi to prominou. Lovit na larvy chrostíků je možné pouze na mimopstruhových revírech. Na pstruhových jen na jejich umělé napodobeniny. Kdo chodí k vodě s muškařským prutem, shrbí záda, jen aby se podíval, v jakém vývojovém stádiu chrostíci jsou, aby odhadl, po jaké mušce je třeba sáhnout.

Autor: Ivo Novák

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>